Proč chci jet do Madridu

aneb Článek o tom, jak nepojedu do Madridu

Jestli vám připadá název mého příspěvku trochu zmatečný, máte pravdu. Ale pravdou také je, že skutečně chci psát o tom, jak do Madridu nepojedu. To máte tak:

Když Benedikt XVI. na Velehradě (respektive v Sydney:-) vyhlásil, kde budou příští světové dny mládeže, řekl jsem si: „Madrid, Španělsko, to by mohlo být dobrý! Teplo, moře, procvičil bych si španělštinu, setkal bych se s Papežem...“ Ovšem tři roky jsou doba dlouhá, takže když se před pár měsíci spustila registrace, ani jsem nevěděl, jestli do Madridu vůbec chci jet. Dva miliony lidí! To musí být obrovská masová akce, a takové přece nemám rád! Dlouhá cesta, deset tisíc, čtvrtina prázdnin...

Přes to všechno mě ale setkání lákalo čím dál tím víc. A nejen mě – s kamarády z farnosti jsme utvořili malou skupinku a rozhodli se, že pojedeme společně. Aby bylo naše putování ještě lákavější, řekli jsme si, že místo cesty autobusem poletíme. Nechtěli jsme přijít o předprogram v Tarragoně, a tak jsme si našli letenky do Barcelony, autobus do Tarragony, z Tarragony do Madridu, z Madridu letadlo zpátky do Prahy...

Zdá se vám to složité? Ani nebylo, stačil internet a trocha času:) Ušetřený čas jsme chtěli strávit poznáváním Španělska – den v Barceloně, přespání na pláži v Tarragoně,... Navíc když poletíme, můžeme ve Španělsku po setkání zůstat a vyrazit někam dál, třeba na vandr do hor!

Co myslíte, jsou poblíž Madridu nějaké hory? Chvíle hledání... jsou! Krásné a blízko – necelých padesát kilometrů od španělské metropole! Nebylo co řešit – v neděli skončí setkání, od pondělí tři dny vandr po horách a ve čtvrtek letadlem domů.

Tak moment. Nezapomněl jsem náhodou na něco? Jo. Ale k tomu se dostanu.

První trhlinou v našem „dokonalém“ plánu byla – světe div se – přihláška. Jedete individuálně – ano. Zúčastníte se předprogramu – ano. Tak přesně tahle možnost tam nebyla. Chvíli jsem na to nevěřícně zíral, a pak napsal na naše DCM, jak že to s tou individuální dopravou je. Výsledek? Individuální doprava možná je – přímo do Madridu. Na předprogram v podstatě taky, ale museli bychom si sami zajistit veškeré přesuny v rámci předprogramu (ostatní budou jezdit autobusy, kterými přijeli z ČR).

Teď už se to i nám zdálo složité. A začali jsme uvažovat, co má pro nás větší cenu – předprogram nebo tři dny v horách? Rozhodovat si, kdy a kam půjdu, nebo se naplno účastnit předprogramu? Znovu jsme začali přemýšlet: Proč vlastně jedeme do Madridu? Kvůli horám? Kvůli španělštině? Kvůli dobrodružství? Na to ale nepotřebujeme světové setkání mládeže!

Ne, kvůli tomu tam nejedu. Uvědomil jsem si, že na setkání chci prožít něco jiného, duchovního. Načerpat odvahu a povzbuzení. Zažít společenství. Přijímat a rozdávat radost. Setkat se s dalšími mladými věřícími. Setkat se s Bohem...